ŠvP Vápenka - Osmý den

Tak už jsme doma! Doufáme, že jste se na nás těšili! My na Vás moc. Ale nezlobili jsme kvůli tomu ani poslední den, takže vstávání, balení a cesta probíhaly bez sebemenších potíží a paní učitelka mohla všem rodičům a příbuzným s klidným svědomím říct, že jsme byli prostě báječní. A celá škola v přírodě od začátku až do konce také.
Akorát paní učitelku po příjezdu čekala nemilá věc - opět se něco porouchalo v akvárku a vznikla katastrofa. Voda byla smradlavá a špinavá, z chudáka Shreka plavala na hladině už jen ulita a ostatní rybky zoufale lapaly po dechu u hladiny. Paní učitelka honem napustila čistou vodou všechny lahve, které našla, dala rybky do nich a okamžitě pro ně našla dosavadní azyl v nejbližším zverimexu, kde koupila i menší akvárko, protože všechny nádržky tam měli plné. Pak šla honem ještě zpátky do školy a začala páchnoucí akvárko vypouštět, abychom se tam zítra neudusili. A hle - našla ještě posledního hrdinu - ancistruse. Tak si půjčila další lahev od paní učitelky Rezkové, chudáka do ní dala a akvárko vyprázdnila. Teda - moc příjemné zakončení ŠvP to pro ni nebylo, ale měla radost, že rybičky přežily. Nakonec, když šla znovu s lahví do zverimexu, říkala si, že snad méně náročné by bylo mít ve třídě třeba křečka nebo potkánky. To byste ale vy, rodiče, asi moc velkou radost neměli, že? :-)
Nakonec to tedy všechno dopadlo a v pondělí si máme pro rybičky opět přijít. Snad všechen ten stres zvládnou.

ŠvP tedy skončila a my už se těšíme na nějakou další. To už ale budeme na druhém stupni. Letí to, že? Děkujeme, že jste si o nás četli a doufáme, že to pro Vás bylo příjemné a že se Vám díky fotkám stýskalo o něco méně, alespoň jako nám díky Vašim pohledům.
V nejbližší době tu přibude odkaz na galerii, kde se objeví všechny (zveřejnitelné :-)) fotografie ze ŠvP. Máte se na co těšit.

ŠvP Vápenka - Sedmý den

Dnes jsme měli jeden důležitý úkol. Vlastně to byl nejdůležitější úkol za celou školu v přírodě. A to naučit se písemné dělení dvojciferným dělitelem. Takže jsme si hned po snídani (chleba se šunkou) zalezli do herny, udělali velký kruh a společně s paní učitelkou počítali ta obrovská čísla. Někteří to pochopili dříve, někteří později, ale všichni jsme to zvládli. Hurá! Samozřejmě to budeme ještě procvičovat po návratu do Prahy, ale i tak z nás měla paní učitelka obrovskou radost, takže nám dovolila demokraticky hlasovat o dalším programu. Víte, co jsme si vybrali? Že půjdeme do restaurace na nějakou dobrotu!

Venku byla pěkná zima, ale my jsme přešli těch pár metrů bez omrzlin a úrazů a pak si už pochutnávali na horkých čokoládách nebo na ovocných pohárech se zmrzlinou a šlehačkou. Někdy dokonce na obojím.

Kdyby nám někdo řekl, že budeme mít celý týden takhle krásně, nevěřili bychom mu! Zkrátka den co den nádherně sluníčko, až nám to osmahlo tváře. A protože bylo takhle, byli jsme po pohárech a čokoládách navštívit paní učitelku Smažíkovou a Martina u svahu, ale neměli jsme s sebou boby, tak jsme se ani nesvezli. Dobře, že tak! Kdyby se nám ty šlehačky a zmrzliny natřásly v břiše, mohlo by to špatně dopadnout!

V chatě jsme si ještě chvíli pinkali s balónky a už byl oběd – polévka s nudličkami a vynikající svíčková s knedlíkem a brusinkami. No – jako v restauraci, vážně.

Po obědě jsme měli polední klid a pak se opět rozdělili – šest z nás šlo s paní učitelkou Zelenou na lyže a ostatní šli s paní učitelkou Kufnerovou na výlet do Polska. Lyžaři si poslední den na svahu náramně užili, sníh byl asi nejlepší za celou tu dobu, co jsme tu. Procházkáři už na hranicích byli, ale většina snad byla také docela spokojená. Hlavně díky tomu nádhernému sluníčku.

Večer nás čekalo vyhlašování nejlépe uklizených pokojů (holky se činily!), povídání o ŠvP s vychovatelkami a pak jídlo – přírodní kuřecí plátek s bramborem. Po večeři jsme si sedli s paní učitelkou Zelenou a také jsme si povídali – někteří ten příjemný pobyt zakončili trochu protivně, ale to se dá přičítat tomu, že už se opravdu těšíme. Na co? No přece na Vás, na Prahu a na náš pokojíček a koupelnu... prostě na to naše známé prostředí.

Dostali jsme pohledy – snad přišly všechny (a pokud ne, třeba nám je doručí do školy). Také víme, že některé pohledy od nás už dorazily k Vám, tak máme radost.

Večer nastal klasický blázinec s balením. Lyže, boty, oblečení... co na cestu a co do kufru? Nezapomeneme nic? Ale jsme rádi, že se něco děje, protože jsme pěkně nedočkaví. Některé holky si ještě myly hlavy, aby Vám přijely krásně upravené. A po druhé večeři (rohlíky s bezvadnou pomazánkou) jsme ještě dobalovali poslední drobnosti. A hurá do pyžam! Tak papa zítra kolem poledne!

ŠvP Vápenka - Šestý den

Ahoj všem,

dnes jsme měli zvláštní program. Dopoledne jsme byli s paní učitelkou Kufnerovou na svahu – bobovali jsme a blbli, užívali si stále přítomného sluníčka. Oběd byl dřív, už ve dvanáct hodin, francouzská polévka a obalovaný pangasius s brambory a zeleninovým salátem. Odpoledne jsme se vydali se třetími třídami a jejich učitelkami a samozřejmě s paní učitelkou Zelenou na výlet do Trutnova. Jeli jsme asi půl hodinky autobusem (nikomu nebylo špatně) a na první zastávce na náměstí jsme dostali mapky, které paní učitelka Bendíková přinesla z infocentra. Našli jsme na nich, kde právě jsme, takže se aspoň se neztratíme! Nějakou dobu jsme pak strávili v muzeu, kde jsme se dozvěděli spoustu nových věcí (snad si je zapamatujeme, čeká nás totiž kvíz!). Bohužel se tam nesmělo fotit. Po muzeu jsme měli rozchod na náměstí. Bylo to fajn, někteří z nás měli na starosti třeťáky, někteří šli po skupinkách jen spolu, každopádně jsme navštívili cukrárnu a hračkářství a v místním fastfoodu si nakoupili spoustu nezdravých hranolek a gyrosů. Paní učitelky Bendíková a Zelená v cukrárně dělaly, že nás neznají, protože si chtěly taky chvilku odpočinout.

Když jsme si prošli město, sešli jsme se (až na Káju s Alenkou všichni včas) znovu uprostřed náměstí a zamířili jsme zpátky k autobusu. Cestou jsme Vám poslali ještě nějaké pohledy, tak snad brzy dojdou.

Cesta zpátky proběhla také naprosto bez problémů, jen nás v klikatých a úzkých uličkách míjelo auto a nemohli jsme se společně pořádně vejít na silnici. To jsme se někteří polekali, jak  prudce musel pan řidič zabrzdit. Ale zvládl to ukázkově a dojeli jsme všichni v nejlepším pořádku do chaty.

Do pěti hodin jsme měli pak osobní volno, ve kterém ale většina nacvičovala na večerní soutěž, která byla hlavně pro třetí třídy, ale my se také mohli zúčastnit – Vápenka má talent. Určitě Vám název napoví, co jsme měli předvádět – totiž cokoliv, v čem jsme dobří a v čem máme talent. Zabralo nám to celou hodinu až do pěti, kdy si nás paní učitelka vzala na hodinku psaní kroniky a učení. Tak jsme si doplnili stránku pracovního sešitu z matematiky a pak ještě nacvičovali. Vystupovala nás spousta!

K večeři byly těstoviny s uzeninou. Některým to moc nechutnalo, ale jinak to snědli i ti, co měli v Trutnově hranolky nebo gyros. Pak jsme měli ještě nějakou chvíli na nacvičování a pak jsme se sešli s kronikou a perem dole u baru.

Jako první akci jsme si napsali malý kvíz – bylo 14 otázek a paní učitelky se nás ptaly na různé informace z muzea a o Krkonoších (ze včerejší přednášky).

A pak konečně začala soutěž Vápenka má talent!

Bylo to perfektní, paní učitelky Zelená, Rezková a Kufnerová byly v porotě a paní učitelka Bendíková dělala vtipnou a pohotovou moderátorku celé soutěže. Nasmáli jsme se a dokonce vyhráli i spoustu cen! Baby girls byly první, Radek druhý a Zombie třetí. Ale jen o fous, o jeden nebo dva body. Paní učitelka nás moc chválila, jak rychle jsme zvládli nacvičit tak pěkná představení. Matěj to celé fotil s profi foťákem paní učitelky Bendíkové a Alenka měla za úkol psát a sčítat body všem soutěžícím, takže většina z nás měla po celou dobu soutěže nějakou funkci. Byl to opravdu moc příjemný večer.

Před odchodem do pokojů jsme si ještě dali buchtu k druhé večeři a zalezli jsme. V postelích jsme si ještě pročítali dopisy od Vás. Dnes nám jich přišla velká spousta, díky! Přečetli jsme si, že si o nás čtete a sledujete, jak se tu máme, tak jsme rádi. Nebo aspoň většina z nás:-).

V půl desáté nám paní učitelky zhasly a popřály nám dobrou noc. Před námi je poslední den vcelku... už se moc těšíme domů.

Mějte se krásně!