neděle 3. července 2011

(Loučení se 4. B) Vážení rodiče...

... nastal konec školního roku a čtvrťáci dostali své poslední vysvědčení. Většina věděla, jaké známky čekat, někteří byli snad i mile překvapeni, každopádně jsem přesvědčena o tom, že známky jsou ve 4. B velice pěkné a zasloužené. Ale o známkách škola není, nebo by alespoň být neměla, protože mnohem důležitější je, jak se k sobě lidé navzájem chovají a jestli dostaneme jedničku nebo dvojku, nebo se nám občas povede i nějaká nešťastná trojka - to v životě není zdaleka to nejpodstatnější.
Prošli jsme spolu celý školní rok a myslím si, že se nám povedl. Slabší chvilky jsme měli všichni a občasná nedorozumění potkávají v životě každého, takže nám se samozřejmě nevyhnula, ale vše jsme, myslím, vyřešili bez větších problémů.
Pohybovala jsem se v prostředí školy a vyučování už dříve, ale tohle byl můj první opravdový rok třídní učitelky, takže jsem si vyzkoušela mnoho nových věcí, od pořádání třídních akcí, až po hory papírování, které na mě čekaly každé odpoledne v kabinetě. Ale to vše se člověk naučí, podstatnější pochopitelně byla práce s dětmi, přístup k nim a komunikace ve třídě i mimo ni.
Všichni víte, že nejsem nakloněna tradičnímu učení, a to je možná důvod, proč se mnou někteří z vás v mnohém nesouhlasí a pokládají mě za nezkušenou, ovšem po celém tom roce jsem si jistá tím, že práci, kterou jsme společně s dětmi za ten rok zvládli, lze pokládat za úspěšnou ve všech směrech. Ne proto, že je tolik jedničkářů a děti se toho hodně naučily, ale především proto, že se za ten rok hodně změnily k dobrému. A i přes začínající pubertu vidím, že přemýšlejí o tom, co dělají a chápou, jak by se k sobě měli lidé navzájem chovat, diskutují o problémech a dokáží velmi obstojně komunikovat a spolupracovat nejen mezi sebou, ale i s dospělými. A to jsou, podle mého názoru, věci mnohem podstatnější, než akademické úspěchy, a troufám si říci, že i potřebnější v jejich dalším životě.
Byli jsme všichni po tom roce trochu unavení, což je pochopitelné. Museli jsme toho hodně zvládnout a jsem přesvědčena, že se nám to podařilo. Doufám, že i v příštím roce bude naše spolupráce taková, jaká byla dosud a že nebudete váhat mě kontaktovat, kdykoliv pocítíte sebemenší potřebu probrat se mnou cokoliv ohledně učení, dětí nebo probírané látky. Jsem zastánce toho, že každý problém se dá vyřešit, pokud se řeší přímo a s rozvahou, což jste na mě, doufám, měli možnost sami poznat.
Děkuji Vám za spolupráci a doufám, že bude vypadat podobně i v následujícím roce v 5. B.
Markéta Zelená