Dnes byl pěkně deštivý den. Mysleli jsme si, že se po bouřce zase vyčasí, ale nejspíš se přírodě nechtělo. Byla mlha a padal drobný deštík, ale my měli autobus už objednaný, takže jsme se opět v devět sešli před penzionem.
Paní učitelka měla mezitím starosti s ptáčkem. Zavolala do záchranné stanice, kde jí řekli, ať ho vezme s sebou - ne na výlet, ale aby ho uložila do Turnerovy chaty, kolem které dneska půjdeme. Bohužel se však stalo, že ho těsně před odjezdem našla mrtvého. Kdo ví, jak dlouho byl venku, vyhublý a vyděšený tím, že nemůže ani létat. Nedá se nic dělat, a přesto, že pak byla paní učitelka smutná, věděla, že udělala vše, co bylo v jejích silách. A že ne každé zvířátko se dá zachránit, což už víme i my.
Výlet se nicméně docela vyvedl. Šli jsme z Antýglu, kam nás zavezl autobus, až na Čeňkovu pilu.
Cestou jsme si prohlédli tu Turnerovu chatu, kde se zachraňují vydry, ale mají tam i nějaké papoušky, pejsky a i kočičku jsme viděli.
Pak jsme si poslechli zvuky lesa a celou cestu se podivovali nad krásnou řekou Vydrou.
Bohužel nám v závěru šestikilometrové túry začalo pršet, tak jsme k autobusu dorazili někteří i docela promáčení. Ti chytřejší si samozřejmě vzali pláštěnky, protože poslechli paní učitelky :-).
Doma v penzionu jsme se rychle svlékli z mokrých šatů, naobědvali se a pak po poledním klidu nás čekalo překvapení - zmrzlinový pohár! Skoro bychom zapomněli, že je den dětí. Paní učitelky dostaly také - to jsme se vlastně divili - copak ony jsou děti? No... nakonec jsme se shodli, že ano - přece mají rodiče, stejně jako my, proto jsou také děti.
Po poháru jsme si ještě napsali kvíz s ostatními, ale pak si nás paní učitelka vzala stranou a měli jsme úžasnou oslavu narozenin Barči Z. To jsme si po dlouhé době zase pořádně zablbli. Chvíli i venku, kde jsme vypráskali všechny možné balónky.
A pak už nás čekala večeře, povídání s číšníkem Jakubem, večerní vyhlašování paní učitelek, udílení diplomů, cen a tak podobně. V kvízu jsme byli opravdu skvělí. A nakonec to balení. To nám šlo rychle, protože... no, už se opravdu moc těšíme domů.
Takže zítra si pro nás nezapomeňte přijet! Kolem dvanácté jsme u vás!
(Paní učitelka se omlouvá za pravopisné chyby. Psala před půlnocí, a tak se jí povedlo několik parádních hrubek. Už jsou naštěstí pryč :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.